Pavlík Records v spolupráci so Štátnou filharmóniou Košice (ŠFK) vydali v júni 2023 nový album. Svetlo sveta uzreli málo poznané klavírne koncerty Ernő Dohnányiho. Nahrávka je unikátna, pretože sa na svete nachádza len pár kompletov a na Slovensku vychádzajú diela premiérovo. Zaujímavý podnet na spoločný hudobný projekt prišiel od klaviristu Ladislava Fančoviča, ktorý sa zároveň ujal sólových partov. Orchester ŠFK viedol hlavný hosťujúci dirigent Zbyněk Müller, precízny vo svojej práci počas koncertovania i nahrávania albumu. Aj takýmto spôsobom rozširuje Štátna filharmónia Košice poznanie o svojej inštitúcii za hranicami krajiny.
Je veľmi dôležité a prínosné, aby sa orchester okrem svojej hlavnej činnosti – koncertovania, venoval aj nahrávaniu. Cibrí to hráčov k veľmi sústredenej práci a posúva ich interpretačne dopredu. Viac približuje generálna riaditeľka ŠFK Lucia Potokárová: „Pre orchester ako organický celok znamená nahrávanie zvyšovanie úrovne. Dbá sa absolútne na detaily, súhru a vyžaduje si to maximálnu sústredenosť hráčov.“
S Ladislavom Fančovičom spolupracuje košická filharmónia veľmi rada a často. „Laco Fančovič je nielen výborný inštrumentalista – klavirista, saxofonista, hrá na množstvo dychových nástrojov, navyše je z môjho pohľadu aj objavovateľ nových a málo hrávaných diel. K tvorbe E. Dohnányiho sa dostal skrz nahrávania jeho komornej tvorby a pri tom objavil v našich končinách dva nepoznané klavírne koncerty. Sme šťastní, že sme mohli byť toho súčasťou,“ hodnotí Lucia Potokárová.
Album vznikal v opätovnej spolupráci s Pavlík Records. Podľa Štátnej filharmónie Košice je vydavateľstvo garantom kvalitného akustického živého nahrávania. Dbá na to, aby mal poslucháč pocit, akoby sedel v koncertnej sále. O hudobnú réžiu sa postaral Konstantin Ilievsky. Grafický dizajn albumu zastrešila dvorná grafička košickej filharmónie Annamária Digoňová. Súčasťou bookletu je pútavo podaný životopis E. Dohnányiho z pera Adriana Rajtera. Prvý klavírny koncert si mohli návštevníci ŠFK vypočuť aj naživo v rámci abonentného cyklu 54. koncertnej sezóny a Druhý klavírny koncert bude takisto zaradený do programovej ponuky ŠFK. Viac o spolupráci na projekte prezrádza Zbyněk Müller v rozhovore.
Zbyněk Müller: „Kvalitní nahrávka potřebuje vždy velkou péči o vnitřní hlasy a různé detaily v instrumentaci.“
Ako prebiehal proces nahrávania? Čím sa líši skúšobný proces nahrávania albumu od skúšok na koncert?
Vzhledem k tomu, že Dohnányiho První klavírní koncert byl součástí programu čtvrtečního koncertu (pozn. red.: koncert sa uskutočnil 19. 1. 2023), zkušební proces na nahrávání se vlastně nijak významně nelišil od zkoušení na koncert. Nicméně jsem od počátku volil trochu jiný, možno říci preciznější přístup k partituře, protože kvalitní nahrávka potřebuje vždy velkou péči o vnitřní hlasy a různé detaily v instrumentaci, které při koncertním provedení v sále být slyšet dost dobře nemohou, ale mikrofony je zachytí. Generální zkoušku jsme již nahrávali a použili jako zkušební snímek, na základě kterého jsme dělali první a nejdůležitější korekce. Vždy jsem rád (a pan Fančovič toto jistě potvrdí), když je před nahráváním dílo provedeno při koncertě, protože se usadí celek a vytříbí interpretační názor. Zvlášť je to důležité při dílech s velkoryse řešenou formou a dlouhými plochami, což je přesně případ právě Prvního klavírního koncertu. Tím, že jsme jej ve čtvrtek večer zahráli na koncertě, probíhalo samotné nahrávání v pátek a v sobotu velmi hladce.
Druhý koncert jsme zkoušeli v pondělí a v úterý odpoledne se již začalo nahrávat a ve středu odpoledne bylo hotovo. Takto zpětně mi připadá neuvěřitelné, že jsme to tak dobře a rychle zvládli, ale bylo to možné jen díky opravdu skvělému výkonu pana Fančoviče, výborně připravenému a reagujícímu orchestru ŠFK a podnětným a konstruktivním připomínkám z režie, kde Konstantin Ilievsky dokázal přesně analyzovat nedostatky tam, kde já jsem je ze své pozice u pultu nemohl slyšet a vždy měl po ruce nějaké dobré řešení.
Priblížite nám diela z vášho pohľadu?
První klavírní koncert je pro mne ze stylového hlediska a z hlediska klavírní sazby někde mezi Brahmsem a Rachmaninovem, což může snad někomu znít zvláštně, ale připadá mi to výstižné. Pevné struktury, typické Brahmsovské postupy, použití chorálního tématu, podobně jako v Brahmsově 1. symfonii, ovšem s tím, že je tento chorál pak podle vzoru Rachmaninovových velkých děl na konci velmi efektním a romanticky vzletným až patetickým způsobem přiveden k finálnímu velkolepému efektu.
Druhý klavírní koncert je výrazně jiný a je znát odstup padesáti let. Dohnányi, přestože tradiční postupy nikdy neopustil, přece jen svůj jazyk obohatil o moderní vlivy, jen se můžeme dohadovat o jaké vlastně, protože např. melodicky široce rozeklané hlavní téma 1. věty připomene svým ustrojením hudbu filmovou, v poslední větě jsou některá místa zřejmě inspirovaná Šostakovičem, ale není to podle mne nijak podstatné. Tento Druhý koncert přináší různé neobvyklé technické a rytmické těžkosti, které nebylo snadné hned překonat, ale nakonec se podařilo…
Skúškami a samotným nahrávaním to nekončí. Zapájali ste sa aj do postprodukcie, prezradíte čitateľovi, čo to obnáša?
Ano, postprodukce je obrovský díl práce, která je v rukou hudebního a zvukového režiséra. Vybírají se ty nejlepší záběry, velmi citlivě se spojují dohromady, přičemž je důležité nejen to, aby střih nebyl poznatelný, což dnes již není díky vyspělé technice až tak složité, ale záběry musí také dokonale srůst hudebně – v tempech, charakteru. Rostislav Pavlík je zvukař, který dokáže pracovat skvěle nejen na pódiu a za ním při stavbě mikrofonů a vytváření zvukového obrazu, ale i při postprodukci se dokáže postarat o to, aby na nahrávce bylo slyšet opravdu vše, co kdo zahrál a odkrývá se tak bohatství partitury do takové míry, který není na pódiu pro posluchače v sále nikdy dosažitelná. Výsledek této práce jsme (spolu se sólistou a koncertním mistrem Marošem Potokárem) ještě připomínkovali, ale jednalo se spíše opravdu již o kosmetické úpravy. Brzy poté již bylo hotovo.
Zdroj: rozhovor pripravila Lucia Radzová, PR manažérka ŠFK
Foto: Jaroslav Ľaš
